Svatý Václave!

Svátek má Václav a místo pečení svatováclavské husy na hruškách podle Herbáře jsem byla na výletě. S podzimem se ve mě probouzí chuť chodit do přírody a užívat si nádherných barevných kombinací, které jsou nezapomenutelné a příjemně vás připraví na dlouhé zimní večery. 

A tak jsme ráno obuli sportovní obuv do terénu, sbalili batoh a vyrazili k autu. Po 50 km jsme dorazili do Bechyně, kde jsme nechali auto a vyrazili po legendárních dlouhých schodech dolů k řece. Došli jsem do Zářečí a po zelené jsme se vydali na všechny vyhlídky, abychom se pokochali výhledem na lázeňské městečko Bechyně. 

Při přecházení Bechyňského mostu duha se nám stala tragédie největší, chlapci spadla do řeky čepice. Projel kamion a najednou už byla dole :( Tak ji snad najde nějaký starý pan rybář a bude v ní sedět a číhat na sumce, kteří jsou v Bechyni vyhlášení. Toto veliké neštěstí jsme zajedli v restauraci na náměstí, kde nás mile překvapili kvalitou a prezentací pokrmů. Bylo to opravdu moc dobré :) 

A pak jsme pokračovali ve výletování. Cestou k autu jsme se stali součástí focení náměstí přes Mapy.cz, tak se možná za pár měsíců najdeme na nějakém snímku ze Street view :) 

Po krátké jízdě jsme se ocitli pod hradem v Dobronicích a opět jsem stoupali nahoru. A po chvíli se před námi objevil ten nejkrásnější kostel, který jsem kdy viděla. Starý, neudržovaný kostel, ale s tak silným osobitým kouzlem, až to bylo neuvěřitelné... silný vítr ve vlasech, slunce svítící do očí a malebný kostelík... Nic víc psát nemusím, jednoduše podzimní nádhera.

A pak nás čekala 10 km stezka kolem řeky, která vedla přes Řetězový most, který, když přecházíte, tak si přijdete jako v Americe :) Na tomto mostě jsem byla poprvé jako malá holka s babičkou a dědou. A moc hezky na ty časy vzpomínám. Po letech jsem všechny vzpomínky oživila a naplnilo mě to pozitivní energií. Tak nezapomínejte jezdit na výlety a užívat světa... a hlavně naplňovat život radostmi a podzimním sluncem!

Tento výlet byl plný krásných chvil a překvapení a moc děkuji za tak úžasně strávený den. Už dlouho jsem nebyla tak blízko přírodě, podzimu, větru, slunci, životu... 

Pěkné výletní čtení,

Vaše Barbora

Mlsná neděle

Nejspíš si pod názvem mlsná neděle představíte, že jsem byla obklopená zákusky a dortíky a celý den jsem se nehnula z bytu a jen jsem se ládovala... ale bylo tomu přesně naopak.

Po ranní snídani, jsem vyrazila na nedělní běh podél řeky. V rámci RunCzechu můžete v České republice v každém větším městě najít 5 km trasu a trénovat třeba na půl maraton :) V Českých Budějovicích takovou trasu máme a vede stále kolem řeky. Takže pak máte energie na rozdávání, jelikož běžet podzimní přírodou, kolem vody, je to nejlepší co můžete udělat. A taky jsem našla svůj první kaštan, symbol podzimu, který by si každý měl dát povinně do kapsy. Vždy když je vám trochu smutno, slabo, tak stačí vzít kaštan do ruky a chmury jsou hned zažehnány :) Tak honem na kaštany... Běh byl báječný, příští neděli jdu zas!

A jelikož je dnes neděle a neděle je výletní den, tak jsme vyrazili do Krumlova. Okouknout Svatováclavské slavnosti na náměstí, pokochat se stánky, projít si zámecké zahrady a dát si něco dobrého :) Moc pěkný výlet to byl. Ochutnali jsme bramborové placky se solí a pak palačinku s kávičkou a horkou čokoládou a ještě domácí malinovou šťávou. Mňam! Prostě mlsná neděle, jinak se tomu říct nedá :) Však se sami podívejte.

Po návštěvě palačinkárny jsme se ještě toulali uličkami, navštívili starý antikvariát a přes zámek vyrazili na parkoviště. Jo a viděli jsme medvědy :) jeden spal a ten druhý mu tam ujídal mrkvičky, jablíčka a dokonce i vánočku... prostě mlsná neděle i u medvědů!

Běhejte, sbírejte kaštany a mlsejte! 

Pěkné čtení,

Vaše Barbora

Za přírodou

V neděli jsem dostala za úkol se obléct, na nic se neptat a dorazit v jednu hodinu na předem domluvené místo. Čekal mě výlet, neznámo kam :) Asi jako každá dívka, jsem stála dlouho před skříní, chvíli jsem si říkala, že je to vážně hrůza, že nemám nic vhodného na sebe a třikrát jsem se převlékla... ten věčný skříňový problém je asi nevyřešitelný!!! Dorazila jsem se zpožděním. Mohla za to skříň, ale to chlapci nevysvětlíte :)

Bylo nádherné počasí, pravé babí léto v jednom dni. Hned jak jsme vyjeli z města, tak byl všude cítit teplý podzimní vzduch. Nádhera. A byl to výlet do přírody. Těšila jsem se jako malé dítě, seděla jsem natěšeně v autě a kochala se okolím. Po hodině a jednom špatném odbočení, jsme dorazili na místo. Byli jsme na Lipně a do ruky jsem dostala lístky na Stezku korunami stromů. Conversky asi nebyly správná volba obuvy, ale vyšli jsme to :) A hlavně, když už vyšli Svatý kopeček v Mikulově, tak je nějaká stezka nerozhodí. Ze shora byl krásný výhled do okolní přírody. Ten výhled je vážně úchvatný, za ten to opravdu stojí. Šumavské lesy se postupně připravují na podzim všude kolem nás byl slyšet lidský smích. Lidé, mladí a staří, si užívali volné neděle a pěkného počasí ve 40 m věži, která stezce dominuje. Během výstupu můžete plnit různé úkoly. A není to jen pro děti, tak jsem si vyzkoušela balancovat na laně a na žebříku :)

Po sestupu jsme se ještě prošli k Lipnu. Marina se už nehemží tolik turisty, jako v létě, ale o to tam byla procházka příjemnější :) Z lavičky na dětském hřišti jsme se kochali loďkami, rybáři, slunečními paprsky a podzimní přírodou. A při tom jsme ochutnali místní palačinky. Jednu s jahodovou marmeládou a druhou se skořicí. Já měla se skořicí. Mňam! Ještě teď cítím chuť skořice na obrovské palačince. Jestli budete mít cestu kolem, tak se tam určitě zastavte. Výlet s překvapením se povedl, ještě jednou děkuji :)

Pěkné podzimní čtení,
Vaše Barbora

Káva a věneček

Kam na kávu v Českých Budějovicích? Všude možně. Ve městě je čím dál tím víc míst, kam si můžete zajít na dobrou kávu. Každý si tu najde svou oblíbenou chuť. Ať už je to káva kyselejší, berlínského typu a nebo čerstvě upražená. A samozřejmě záleží také na tom, jaké místo pro vychutnání kávy hledáte... když si vychutnáváte svůj oblíbený šálek kávy, tak vše kolem hraje zásadní roli, rozvržení stolků a židlí kolem vás, počet lidí v kavárně, hudba, obsluha, atd.

Když jsem ve čtvrtek na poslední chvíli potřebovala psát práci do školy o propojení architektury a víry, věděla jsem, že budu potřebovat dobrou kávu a klidné místo. A toto místo jsem objevila v Panské ulici. Už před tím jsem zde na kávě byla, ale nyní jsem se ujistila, že se uvnitř dá i skvěle psát. A hlavně, když si k práci dáte lahodnou kávu a bezlepkový věneček bez cukru :)
Pražírna Jedna Radost je malý, útulný prostor, ke kterému musíte zdolat jen dva schody a jste tam. Otevřete dveře a hned vás vítá příjemná vůně kávy. Přistoupíte k vysokému, dřevěnému pultu a můžete si vybrat druh kávy, na který máte zrovna chuť. Má středeční volba padla na macchiato do většího hrnečku. Při objednávání koukáte na malé věnečky pod skleněným poklopem a nemůžete odolat. A nemusí to být jen věnečky. Nabídka zákusků se mění podle toho, co slečna cukrářka upeče. Pokušení je na tomto místě příliš veliké! A tak jsem si dala i věneček. A nebudete věřit, jak pěkně se mi pak psalo a přemýšlelo.

Bylo to takové milé pohlazení na duši, jednoduše místo stvořené k předávání radosti. Tak když budete mít cestu kolem, určitě se zastavte. Klidně si můžete kávu koupit domů a připravit si ji pěkně v klidu, paní za pultem Vám určitě se vsím moc ráda poradí. Uvidíte, jak se Vám hned zlepší den.

Pěkné čtení,
Vaše Barbora

Švestkování

Tatínek si přál švestkový koláč. A tak jsem ho upekla. Vzhledem k tomu, že mám švestky moc ráda a mám bezlepkovou dietu, rozhodla jsem se, že upeču podzimní jáhlový koláč :) Je to velmi jednoduchý koláč, který zvládne úplně každý a můžete ho péct i z normální mouky. Tak ho zkuste a dejte vědět, jak se Vám povedl.

RECEPT:

1 kelímek bílého jogurtu - kelímek použijte jako odměrku na další ingredience :)
1,5 kelímku jáhlové, nebo jiné mouky
1/2 kelímku cukru
1/2 bezlepkového prášku do pečiva
1 vejce
ovoce
drobenka

Mouku a prášek do pečiva je lepší prosít a pak můžete vše smíchat dohromady. Přidejte ovoce a nakonec drobenku a pečte 30 min na 180°C. Koláč můžete péct i bez drobenky a jen ho po upečení lehce posypat skořicí a moučkovým cukrem :)
Dobrou chuť!

Zbožňuji podzim, podzimní přírodu, vůni vzduchu, když se ráno procházím... podzimní pečení a vaření, vše je barevné, fialové, oranžové, nasáté letním sluncem... zbožňuji tento čas!

Pěkné pečení,
Vaše Barbora

Hledá se tlumočnice, zn. spěchá

Když jsem studovala v zahraničí, tak jsem si říkala, že bych se asi nikdy nechtěla stát tlumočnicí. Nikdy mě to moc nelákalo, ale nikdy se nemá říkat nikdy :)
V úterý jsem se dozvěděla, že budu tlumočit malým monackým fotbalistům, kteří přijedou do ČB na E-ON Rodinný fotbálek 2015, jehož mediální tváří je Jan Koller :) Přijelo 31 desetiletých kluků a 6 trenérů. Byla to neuvěřitelná zkušenost. Celé dva dny jsem v kuse jen mluvila francouzsky a bylo to báječné. Setkala jsem se zákulisím fotbalových turnajů: k snídani párek, k obědu guláš a k večeři klobása :D Naučila jsem se fotbalová pravidla a zažila jsem diskriminaci francouzských hráčů proti českým. Bylo to takové rychlé setkání. Možná až moc rychlé... ale nikdy bych nečekala, že se tolik nasměji. že budu běhat s visačkou trenér kolem krku, že budu překládat, jak se má pískat 6m...proboha, vždyť já ani netušila co to 6m je!!! Nikdy jsem se o fotbal nezajímala, ale po jednom dni, jsem se stala expertkou :) Byla jsem asi jediná kdo fandil monackému týmu, tak vždy když jsem probíhala kolem tribuny, tak jsem se modlila ať po mě nějaký naštvaný tatínek nehodí párek, nebo kelímek od piva. Za své fandění jsem dostala monackou červeno bílou šálu.
Setkala jsem se s mnoha kulturními nesrovnalostmi, kdy se mě Francouzi ptali proč k obědu nepijí děti vodu a proč se s nimi nikdo nebaví.
Střet dvou odlišných světů se mi naskytl před očima a já stála uprostřed. Najednou jsem se stala osobou, která vysvětluje proč se některé věci dělají tak a jiné naopak.
A jeden drb na závěr, Jan Koller mě svezl svou obrovskou audinou, podepsal se mi do sešitu a nabídl mi tykání.
Tak fotbalu zdar, vycházím vstříc novým zážitkům :)

Pěkné čtení,
Vaše Barbora

Před rokem...

Před rokem jsem se vrátila z Francie zpět do České republiky. Během mého pobytu v Dijonu jsem se věnovala psaní blogu o životě v Dijonu a o studiu v zahraničí a do toho všeho se přidávaly ještě jiné postřehy a myšlenky. Kdyby jste se chtěli ohlédnout do minulosti, tak zde přikládám odkaz :)

http://bee-jakovcela.blogspot.cz/

Je tomu opravdu rok, co jsem se vrátila a ráda bych se teď podělila o další postřehy odjinud. Z rodné země, z rodného kraje a z míst, která jsou mi tak blízká... Taky mám pár nápadů, které bych moc ráda realizovala a proto se chystám psát. Nevím jak často, nevím jakou formou, ale budu ráda za všechny nápady a rady.

Vaše Barbora